O vodním toku
Vodní cesta dnes
Řeka Morava , která je největší moravskou řekou pramení na jižním úpatí Kralického Sněžníku v nadmořské výšce zhruba 1300 m. n. m.. V tomto místě se nachází evropské rozvodí Dunaje, Odry a Labe. Morava tedy patří do povodí Dunaje. Směr řeky je v oblasti jejího horního a středního toku jihovýchodní, po dosažení Dolnomoravského úvalu se stáčí na jihozápad a v pohraničním úseku mezi ČR a SR směřuje jižně. V úseku od Rohatce po soutok s Dyjí je hraniční řekou České Republiky a Slovenska, od soutoku s Dyjí tvoří přirozenou hranici mezi Slovenskem a Rakouskem.
Řeka Morava je tedy tradiční tepnou života celé Moravy. Na jejich březích docházelo k osídlování a k hospodářskému využívání přilehlých oblastí. Při osídlování krajiny docházelo k odlesňování území kolem řek právě kvůli rozvoji zemědělství. Přirozené koryto řeky, jež bylo často přehrazeno jezy, nebylo schopno převést velké průtoky a voda zaplavovala louky, pole a lidská obydlí. Lidé tedy začali řeku účelově upravovat a regulovat. S tím jak si lidé uvědomovali důležitost vodní cesty a její dopravní využitelnost, postupovala regulace toku v souladu s úpravami, které rozšiřovaly možnost splavnění řeky.
Historie výstavby Baťova kanálu
Vlastní historie Baťova kanálu se datuje do 30. let minulého století. První myšlenky na realizaci kanálu vzešly od zemědělců hospodařících na březích Moravy poté, co po její regulaci zaznamenali soustavný pokles hladiny spodních vod. Proto se začalo uvažovat o vybudování sítě kanálů, která by technicky zabezpečovala zavlažování okolních oblastí. Tato myšlenka zaujala i vedení firmy Baťa, které řešilo zcela jiný problém. Firma Baťa vlastnila lignitový důl u Lužic a potřebovala vytěžený lignit levně přepravovat do svých závodů v Otrokovicích a ve Zlíně. Proto firma Baťa zadala vypracování projektu dopravy lignitu po Moravě. Z projektu vzniklo zajímavé spojení vodní cesty se systémem zavlažování okolních zemědělských oblastí. Realizace projektu byla zahájena v roce 1934 a veškeré práce byly dokončeny na podzim roku 1938.
Původní dopady na životní prostředí
Stavba průplavu (kanálu) je bezesporu velkým zásahem do původní krajiny. Každý takový umělý zásah sebou nese i negativní dopady na životní prostředí. Na druhé straně pomineme-li určité zvýšené zatížení přírodního prostředí během úpravy toku, budování průplavu (kanálu) či stavby plavebních komor, je následný dlouhodobý provoz vodní cesty k přírodě velice šetrný. Nutno říci, že budováním nových dálničních a železničních tahů vzniká v přírodě nová, cizí liniová stavba nevratně narušující migrační cesty, stávající biokoridory, či biocentra. Jak bylo řečeno výše, vybudováním vodní cesty nevznikne technické dílo cizí přírodě. Plavební komory apod. jsou pouze místními stavbami nijak výrazně nenarušující krajinný ráz. Za využití dostupné metodiky ekobiologických úprav toků, důsledného využití znalostí z oblasti vegetačních úprav a návrhů doprovodných a břehových porostů je možno provést ekologicky kvalitní návrh stabilizace břehů a začlenění stavby do krajiny. Ale vraťme se zpět k Baťovu kanálu. Baťův kanál byl zbudován jako závlahový a plavební. Je zřejmé, že z pohledu ochrany přírody je pozitivně vnímána spíše role kanálu jako závlahového. Nesloužil jen k dopravním účelům, ale byl konstruován a vybudován především s ohledem na vztah člověka k přírodě, možnost využívání přírody v jeho prospěch a v neposlední řadě s ohledem na zemědělské tradice jižní Moravy. Jeho přínosem je vedle dopravní i významná vodohospodářská funkce. Průtočný profil vodní cesty poskytuje i při malých průtokových rychlostech, daných nepatrnými spády poměrně velkou průtokovou kapacitu. Průplavem (kanálem) je tedy možno převádět značná množství vody i na poměrně velké vzdálenosti , z bilančně aktivních míst do míst pasivních a to pouze gravitačně. Tím se vlastně naplňuje záměr výstavby celého tohoto vodního díla a tou je obnova závlah v údolní nivě řeky Moravy. Schopnost návratu původní fauny a flóry na své původní místo je toho dokladem.
Dále by vás mohlo zajímat
Historie Baťova plavebního kanálu
Plánovaný rozvoj vodního díla
Legislativa a související důležité zákony
Základní informace o tom, jak funguje zdymadlo a plavební komora
